14. června 2012

Třešinka na dortu

V práci se dnes objevil zázrak! Tedy on se tam objevil už jednou minulý týden, ale tentokrát zbylo i pro domácí použití. Domácí třešně od kolegyně mi připadaly jako zjevení z nebe. Ne, že bych nikdy neměla k domácímu přístup, ale v poslední době všechno hodnotím extra pozitivně - tímto děkuji i dalším kolegům za vejce, cukety a jiné suroviny. Dál už vás ale nebudu natahovat a přejdu zpět k věci.

Dnes jsou na jídelníčku: Třešňové cupcakes


Kdesi jsem se dočetla, že velké dorty už jsou "out" a v kurzu jsou cupcakes. Koho by zajímala definice, nechť nahlédne sem. Vzhledem k tomu, že už jsem tyto minidortíky potkala před poměrně dlouhou dobou v zemi jejich původu, nejsem si tím až tak jistá. Spíš mi to připadá jen jako póza českých foodies. Nicméně mi tento módní fakt nezabrání, abych je čas od času upekla a pokochala se tou kýčovitostí "namazaného muffinu".

Na tento recept budete potřebovat:
  • 400 g třešní
  • 30 g cukru
  • 1 lžička mleté skořice
 
  • 250 g hladké mouky
  • 1 lžička kypřícího prášku
  • 1 lžička jedlé sody
  • špetka soli
  • 80 g cukru
  • 2 vejce
  • 120 ml mléka
  • 50 g másla
  • plátky nebo kousky mandlí od oka

  • 250 g Philladelphia creamcheese
  • 20 g másla
  • 1 vanilkový cukr
  • moučkový cukr dle chuti
  • trochu citronové šťávy

Troubu jsem nastavila na 200 °C a začala vypeckovávat třešně. Ty, se kterými už jsem byla hotová jsem rovnou dávala na plech vyložený pečícím papírem. Třešinky jsem posypala cukrem a skořicí a dala péct na 30 minut do trouby. Po upečení jsem snížila teplotu na 180 °C a nechala třešně zchladnout.

Následovala příprava těsta aby trouba dlouho nezahálela. Do mísy jsem rozklepla vejce, přivážila cukr a nechala Kena, aby vyšlehal pěknou pěnu. Přidala jsem rozpuštěné máslo, mléko a sůl. Bez promíchání jsem ihned prosela mouku s kypřícím práškem a sodou. V receptu uváděli, že se pak těsto nesmí příliš namáhat, tak jsem ho nechala zamíchat jen na lehké otáčky a nakonec domíchala stěrkou.

Formu na 12 muffinů mi Martin vyložil košíčky a mohla jsem začít plnit. Do každé jamky jsem dala lžíci těsta a převrstvila pečenými třešněmi a plátky mandlí. Trochu třešní jsem nechala ještě na ozdobu. Znovu jsem všude přidala lžíci těsta a u posledního důlku jsem zjistila, že už mi nezbylo, takže doporučuju mít lepší odhad než já, protože těsta zase až tak mnoho není.

Pekla jsem je na zmiňovaných 180 °C asi tak 30 minut. Po vyndání z trouby jsem je nechala trochu ochladnout a nakonec z formy vyndala a postavila na mřížku, abych je stihla v klidu dodělat ještě dnes.



Krém jsem připravila za pomoci ručního šlehače. V misce jsem utřela těch pár gramů másla, přidala obě Philladelphie a vyšlehala dohladka. Pak jsem přidala vanilkový cukr a trochu moučkového a střídavě ochutnávala a přisypávala cukr až mi hmota začala chutnat. Nakonec jsem krém dochutila troškou citronové šťávy, která mi ke creamcheesu chutná vždycky. Vy se rozhodněte dle svého uvážení. Zdobila jsem cukrářským sáčkem na jedno použití abych si maximálně zjednodušila činnost a pak už jen cvakala spouští a radovala se z fotogeničnosti produktu.

Hotové cupcakes jsem dala do lednice, aby mi krém nestekl a zítra pojedou přímým expresem zpět ke zdroji třešní, abychom je doma nesnědli úplně všechny.

Přeji dobrou chuť.


5. června 2012

Měla jsem chuť na rebarboru.

Dneska mi došlo, že bych se měla zase trochu víc snažit a přidat nový recept. Vzhledem k tomu, že jsem tento příspěvek pekla už před téměř 14 dny, už bylo na čase.

Dnes je na jídelníčku: Rebarborový koláč


Tato "buchta" je snadná a rychlá a hlavně hooodně dobrá. Před tímto pokusem jsem jí pekla ale pouze jednou, protože jsem jiné roky vždycky rebarborovou sezónu prošvihla. Neudělejte stejnou chybu jako já a upečte jí co nejdříve, ať ještě roste. Poprvé jsem jí dostala darem od tety mojí mamky a měla jsem tedy poměrně hodně zpracovatelného materiálu. Tentokrát jsem se musela spokojit s prodejnou ovoce a zeleniny naproti našemu bytu, kde byl docela problém vybrat použitelné kousky. Chuť byla ale silnější než lenost, tak jsem se přemohla a přebírala, až jí bylo tak akorát dost na jeden ošizenější koláč.

Na 26 cm formu budete potřebovat:
  • 2 bílky
  • 2 žloutky
  • 120 g cukru
  • 250 g polohrubé mouky
  • 80 g rozpuštěného másla
  • 125 ml mléka
  • 1/2 prášku do pečiva
  • máslo a mouka na vymazání formy
  • máslo, mouka, cukr na žmolenku
  • 6-8 klacků rebarbory (klidně i víc)
  • cukr na proslazení rebarbory
Formu jsem vymazala máslem a vysypala moukou a zapnula troubu na 180 °C.

Ve vyšší misce jsem z bílků ušlehala tuhý sníh. Žloutky jsem v další míse utřela s cukrem do pěny. Přidala jsem k nim mouku, rozpuštěné máslo, mléko a prášek do pečiva. Po promíchání v kompaktní hmotu - možná budete muset přidat ještě trochu mléka - jsem přidala vyšlehaný sníh a opatrně do těsta zabalila. Vždycky začínám přídavkem malého kousku sněhu, který mi těsto trochu odlehčí a až pak přidám zbytek. Je to jednodušší a snáz se to spojuje bez zbytečné ztráty vešlehaného vzduchu.Připravené těsto jsem přelila do formy.

Rebarboru jsem oloupala v celé délce škrabkou na brambory. Nasekala jsem jí na menší kousky a posypala lehce cukrem, aby byla oslazená. Pokud použijete cukru málo, může se stát, že bude buchta moc kyselá a tím i nejedlá.

V další misce jsem z blíže nedefinovaného kousku másla, mouky a cukru připravila žmolenku. Chtěla jsem, aby jí bylo dost na pokrytí celého koláče ve slušné vrstvě, protože žmolenka je pro tuto buchtu charakteristický znak.

Na těsto ve formě jsem rovnoměrně rozprostřela proslazenou rebarboru a překryla jí žmolenkou. Koláč jsem následně vložila do trouby a pekla asi tak hodinu, než byl povrch alespoň trochu nazlátlý.

Příprava mi celkem trvala asi tak půl hodinky, takže si troufám říci, že se jedná o rychlé pečení. Kdo četl postup až sem tak musí uznat, že i jednoduché. Směle do toho!


Měla bych na tebe můj milý čtenáři jednu tak trochu anketní otázku. Mám jako příspěvky přidávat více rychlých a jednoduchých jídel? Zajímá někoho těstovinový salát a podobné běžné rychlovky?